Mass Effect 2 – Shepard na steroidech

 

O tom, že jsem si objednal sběratelku druhého Mass Effectu jsem psal už minule. Placka dorazila ke konci tohoto týdne a po zhruba devíti hodinách zapáleného hraní musím přiznat – sakra, je to skvělé.

A to i přes to, že mne první díl nezaujal. Ne, že by byl vysloveně špatný, jen si mne nezískal tím, čím oslovil ostatní hráče. Možná taky proto mi doposud leží nedohraný a zaprášený na poličce. Třeba se k němu v budoucnu s dobrými úmysly vrátím.

Oproti jemu je druhý Masový efekt okleštěný bratříček. Vývojáři z něj vyškrtaly hned několik RPG prvků a zaměřili se více na akci. Právem je druhý díl označován za ukecanou střílečku. A neškodí mu to, naopak si myslím, že je to krok k dobrému, byť si tímhle počinem pár zarytých fandů ztratil.

Co mě však na pokračování vesmírné odysey dostalo nejvíce, je příběh a především jeho podání – jedna vyhrocená situace za druhou, postupná gradace a scénáristická pera, jež létají po imaginárním papíře, jak zběsilá.

Dalším víceméně nepřehlédnutelným aspektem jsou ženštiny. Především ty, se kterými se na svých cestách setkáte. V prvním díle se sice vyskytovaly, ale ne každá měla výrazný dekolt a nebyla oblečena do upnutého plastového oblečku. Asi v Bioware zjistili, že jejich hry hrají hlavně chlapi :-). Bojovat po boku takových stvoření je zážitek, skoro až mám chuť položit zbraň a… však víme.

Mass Effect 2 je pro mě jeden z nejlepších zážítků tohoto roku. Ikdyž to už není čistokrevné RPG, stále vyniká ve všech myslitelných kategoriích. Bioware prostě umí, jen se jim musí chtít, aby to nedopadlo tak nemastně-neslaně jako v případě Dragon Age.

A teď mě omluvte, jdu s velitelem Shepardem zachraňovat galaxii.