Sam Fisher po dlouhém a protahovaném vývoji opět zapíná svůj noktovizor. Jenomže díl Conviction už jaksi není tím, čím byli předchozí díly. Celá tahle série s tajným agentem, jenž hrdě sloužil organizaci Third Echelon, prodělala poměrně dramatický přerod. Někdo možná jásá, já to ale nebudu.
Sam se bouchačky nebojí
Hratelnost se posunula kamsi mezi tituly, jímž říkáme cover-to-cover střílečky. Sam se tentokrát nebojí vytáhnout bouchačku a odstřelovat jednoho panduláka za druhým. To bychom u starších dílů hledali marně, tam jsem se k bouchačce uchyloval pouze tehdy, když situace nešla řešit jiným způsobem. A právě tyhle věci mě na žánru, potažmu stealth způsobu hraní přitahovaly ze všeho nejvíce. Ale v Ubi si řekli ne, zatímco předchozí Splinter Celly byli zajímavé plíživým stylem hraní, Conviction je jen další cihlou do zdi.
Nejvíce mě zamrzelo naprosté vyprchání toho kouzla, jež doprovázelo předchozí dobrodružství Sama Fishera. Kde jsou ty pocity, které jsem prožíval při prořezávání vojenského stanu v Chaos Theory, přičemž jsem se ukrutně bál, aby mě někdo nenačapal, to by znamenalo poměrně rychlý instantní loading. Jenomže v Conviction když něco poserete, uděláta pif paf, vyléčíte se během pár sekund a máte po problémech. Dalším spolehlivě nasíracím prvkem je ukrutná přímočarost, hráč je všude vozen za ručičku, každičkou trubku, po které máte vylézt, máte zvýrazněnou, abyste náhodou v případě šerosleposti nezabloudili. Ptám se – opravdu je hráč vymazaný kokot nebo je to titul pro osmileté?!
Jó, kde jsou ty časy…
Sam Fisher v nejnovějším Conviction nechal koule i mozek doma. Nějaké náznaky stealth tu sice jsou, nicméně jedná se spíše o doplňkovou vycpávku, která nemá žádný zásadní vliv. Stín už není tím čím býval, Sam už není Samem a Splinter Cell už není Splinter Cellem, ale vymazanou střílečkou, kde Sam “jen zaskakuje”. Teda doufám.
Ačkoliv nechci být staromilský a vůči novátorským prvkům jsem víceméně otevřený, tohle je prostě moc. Pevně věřím, že pro hráče, kteří se Samem Fisherem setkají v Conviction poprvé, bude automaticky tenhle díl dobrá hra. Pro mě ne, teda dokud nezapomenu na zážitky z dílů předchozích.
Vem si, jak to bylo s Mass Effect 2. dalo by se to srovnat. A jakej měla ta hra úspěch.
OdpovědětVymazatMysli taky na to, že se ta hra nedělá pro tebe, ale pro masy.
V případě druhého Mass Effectu 2 se mi ty změny líbily, jenže restart série Splinter Cell nevyšel podle mých představ. Prostě se vytratilo to kouzlo, které jsem u předchozích dílů pociťoval. Někdo více akce uvítal, někdo ne. Je to věc názoru.
OdpovědětVymazatHrál jsem pouze demo, přesto mě nový díl učaroval. Dost připomíná akční film a na stealth tu už opravdu není místo. Jelikož pro mě byly předchozí díly moc velké sousto. Toto zjednodušení vítám.
OdpovědětVymazatTak tak, hra tě musí udržet a nesmí tě nenechat někde se zaseknout, aby jsi hru nezaložil jako nedohranou. Důležité jsou prodeje, ne ty :)
OdpovědětVymazatMě tato změna nadchla. Na poličce mám Pandora Tomorrow a styl se mi líbí mnohem víc u Conviction. Samozřejmě, názory jsou různé, mě se tato hra líbí, jiným nemusí.
OdpovědětVymazatCo mě ale zvedá ze židle, je názor Kostkáče na Mass Effect 2. Ta hra je dělaná, aby vydělala peníze? To je snad každá, ale u ME2 byl prioritní prožitek. A je dělaná přesně tak, jak ji lidé chtěli. Kdyby ses zajímal o vývoj her, tak si možná všimneš, že BioWare a EA se o své fandy starají. Změny v ME2 jsou udělané podle ohlasů hráčů. A to je přeci dobře, ne? Jak jinak udělat hru "pro lidi"? Dobře se prodávala, čemuž se samozřejmě nedivím. Je to neuvěřitelně chytlavá a propracovaná záležitost.
Bedikk:
OdpovědětVymazatProdeje jdou ruku v ruce s tím, jak se hra líbí. Vždyť jsi zdárným příkladem. Starají se o své hráče? Ano, pouze dělají svou práci. Když vymyslí dobrý a chytlavý příběh, nezpackají zpracování, nabídnou širokou škálu možností, ale mírným stylem, aby se do toho hráč nezamotal a neztratil tím velkou část hry, tak pak vznikne jedinečná kombinace. Každá hra je dělaná aby vydělala. Ale tvá představa, že ME2 je o prožitku je mylná. Nebo si snad myslíš, že do Bioware nakráčel pan Gamer a řekl "Udělejte mi výtečnou hru, co budou všichni milovat, přineste něco výjimečného a jedinečného, něco co tu ještě nebylo A JE MI JEDNO KOLIK TO BUDE STÁT."? Asi těžko. U ME došlo pouze k "rovnováze sil" Dobrá hra co se dobře prodávala. Tohle byl úspěch u her. Takhle by to mělo chodit. Byl/je to ideální stav.
Koukám, že se tu na toto téma rozproudila vcelku živá diskuse :-). A jak čtu, většině se ty změny líbily. No budiž, hlavně pokud pro vás byly starší díly velké sousto, mohli jste zjednodušení a odkloněnní k akci uvítat.
OdpovědětVymazatJinak - co se týče herních studií, nějaký "feedback" od hráčů by tam měl být. Studia, která s hráči spolupracují jsou velmi oblíbená, ale je zřejmé, že jakmile dojde na prodeje, nikdo nikoho nezájímá a fanoušci se odsouvají na druhou kolej.
Kostkáč: A jak si představuješ hru, ve které jde o prožitek a je navržená od pana Gamera? To by mě docela zajímalo. :) Ono je hrozně lehké plivat na autory s názorem, že jim jde akorát o peníze a na hráče kašlou. Dej mi nějaký příklad, kdy autoři udělali hru podle tvého 'receptu'.
OdpovědětVymazatNěkteré tituly opravdu vycházejí jako odpad, co má vydělat (zdravím hry podle filmů), ale jsou tu i jiné. A zrovna BioWare corp. mě zatím nezklamali.
Nikdo vas ani v tomto dile nenuti zbran pouzivat, lamicky ;)
OdpovědětVymazat