Game Access: Osobní zážitky

Nebudu to moc protahovat, tenhle článek napíšu v bodech, protože to bude asi nejlepší řešení. V Brně jsme si to řádně užili, pokud vás to zajímá, čtěte dál ;-)

• Při příjezdu na konferenci je nutná registrace. Nahlásíte jméno, slečna ho vyškrtne ze seznamu a dostanete visačku. Šel jsem k prostřední slečně, zahlásil „Trefný“, což ona tázavě a pobaveně zopakovala. Jsem mírumilovný člověk, takže jsem to přešel s úsměvem. Co mě ale štvalo, bylo to, že kdykoliv jsme kolem registračního stolku prošel, všechny tři slečny se začaly řezat smíchy. Nakonec mi došlo, že to bude kvůli mému tričku.

Další den jsem byl pevně rozhodnut si je vyfotit. Někdy ve čtyři odpoledne jsem se konečně odhodlal a šel za nimi. Samozřejmě se začaly mile usmívat a slečna uprostřed se optala, co potřebuji. Zeptal jsem se, jestli bych si je mohl vyfotit. Byly překvapené, ale souhlasily. Šly víc k sobě, nahodily sexy úsměv a já mohl fotit.

Mně se obvykle třesou ruce, ale tohle nemělo obdoby. Bylo naprosto nemožné, abych vyfotil nerozmázlou fotku. Zachránil mě týpek, který jim tam přinesl chlebíčky a navrhl, že nás vyfotí on. Slečna uprostřed mi věnovala další milý úsměv a vyzval mě, ať jdu k nim. Chlápek nás vyblejsknul, já poděkoval a odešel.

• Cestou po Dick Square nás zastavila holka s peticí Prý proto, aby Slovanská epopej zůstala na jižní Moravě a nestěhovala do Prahy. Chtěl jsem jí říct, že já z Prahy jsem, ale diplomaticky jsem zvolil odpověď, že petici podepsat nechci. Na pomoc jí přispěchala další holka, to už jsme odmítnout nemohli :-D Michal vyjednával že by za podpis dostal placku, na což mu druhá slečna odpověděla, že dostane milý úsměv.

Foťák měl u sebe zrovna Miner, takže jsem nemohl nabídnout, že bych si ten milý úsměv vyfotil. Cestou zpátky jsem byl stoprocentně odhodlaný odnést si její fotku. Všechno to ztroskotalo na tom, že si mě nepamatovala, protože po mně chtěla další podpis. Řekl jsem, že jsem jí to už podepsala že bych si ji chtěl vyfotit. Byla dost překvapená a chtěla vědět důvod. To jsem pro změnu nečekal já, navíc jsem žádný extra důvod neměl. Slušně a rezolutně mě odmítla, asi vypadám jako někdo, kdo dělá databázi aktivistů okolo Slovanské epopeje...

• Když nás nějaká přednáška začala nudit, šli jsme se kouknout do Showroomu vývojářského studia Vatra Game a nVidie. V prvním zmiňovaném jsem si vyzkoušel arkádu Rush´N Attack, která má vyjít příští týden a o které byla jedna ze dvou prvních přednášek tento den. Řeknu vám, bylo to absolutně super! Byla to zároveň moje první zkušenost s Xboxem 360, což bylo ze začátku znát. Byl super pocit rozvalit se do křesla, vzít gamepad, hrát a přitom poslouchat vývojáře oné hry, který vám říká, jak sejmout kameru ze stropu a podobně.

V showroomu nVidie jsem si zase vyzkoušel Mafii II ve 3D a na třech monitorech, Cool záležitost, akorát jsem moc neviděl na klávesnici. Když už se showroom začal uklízet, já s Minerem jsme se tam na chvíli zastavili, ostatní kluci tam pomáhali. Následovalo focení s replikou Tommy gunu, další cool věc ten den.

P.S.: Ztratil jsem mp3ku. A taky doufám, že se vám článek líbil nebo byl zajímavý, protože jeho informační hodnotou si jsem značně nejistý...Fotky najdete na naší fejsbůk skupině, přiřadit si fotky k popisovaným situacím snad dokážete ;-)