čtvrtek 10. června 2010

Digitální distribuce a počítačové pirátsví – rohlíková teorie

croissant_a

Úvaha, kterou jsem psal na hodinu Českého jazyka.

Představte si malý obchůdek s potravinami. Je právě poledne, sluneční paprsky se opírají o jednotlivé regály a zákazník jménem Janek se prochází oddělením s pečivem. Zrovínka dostal chuť na rohlík. Teď se však pozastaví a chvíli popřemýšlí – ukradne dva rohlíky jen proto pocit, že nemusel platit, nebo je vhodí do košíku a poslušně zaplatí?

Vítejte v internetové realitě! Zatímco Janek poslušně platí rohlíky, přenesme se spolu do jeho internetové identity. Skoro bychom až řekli, že „internetoví“ Janek a ten skutečný jsou dvě rozdílné osoby. Proč? Poněvadž zatímco v reálu Janek vesele platí, na internetu ještě veseleji krade. Pojďme si to ukázat na dalším příkladu s rohlíky.

Janek si není vědom toho, že krade někomu něco, na čem dny/měsíce/roky pracoval. Dost možná na tom pracoval celý tým lidí, který po vás – jakožto zákaznících chce jediné – finanční ohodnocení. To máte jako s tím rohlíkem, než se tohle křupavé pečivo dostane k vám na stůl, někdo musí sklidit obilí, někdo z něj musí namlet mouku, jiný z mouky udělá těsto, další z těsta uplácá rohlík a ten konečně putuje do pece. Dáte za to dvě koruny? Jasně že dáte!

Janek se často ohrazuje slovy, že nebude za takové věci platit. Že prý na to nemá peníze, nebaví ho chodit do obchodu a raději si to stáhne z pohodlí domova. To asi ještě neslyšel o digitální distribuci. Vlastně se jedná o jakousi digitální pekárnu. Představte si, že na najedete na web pekárny, v klidu si projedete nabídku pečiva, objednáte si váš oblíbený celozrnný rohlík, zaplatíte kreditkou a zhruba po minutě vám na dveře zazvoní kurýr, ve mžiku vytáhne váš rohlík a vy prakticky ihned můžete jíst. A to vše z pohodlí domova!

Nemluvě o různých slevách. Ne vždy musíte nakupovat za plnou (leckdy přemrštěnou) cenu -z části nám tak odpadá otázka ohledně peněz.

I když se to nezdá, i tím jedním „rohlíkem“ pekárnu podpoříte. Pokud to takhle udělá více lidí, pekárna si řekne „Hmm, tenhle rohlík lidem chutnal, více takových“! V praxi to pak například znamená, že dobře prodávaná počítačová hra potěší tvůrce a ti pak mohou stvořit pokračování.

Nakonec by bylo dobré říci, že vždy je lepší snaživou pekárnu podpořit a ty voňavé rohlíčky, co produkuje řádně zaplatit. To skutečně chcete kupovat červy prolezlé a tvrdé rohlíky z vietnamské tržnice jen proto, že jsou v uvozovkách levnější do té doby, než snaživá pekárna zkrachuje? Zamyslete se nad sebou.

Vždyť i ten Janek snad dostal rozum.

2 komentáře:

  1. Trochu jednoduše napsané, ale základní myšlenka v tom je. :o)

    OdpovědětVymazat
  2. Je síce tiež pravda že "digitálny rohlík" nestojí 2 koruny, ale súhlasím s tým čo je v článku.

    OdpovědětVymazat