Ale i sám Márdi (frontman téhle kapěly), přiznává, že inspiraci pro své texty často hledal v knihách. Knihách jako je například Tracyho tygr. Ale i spousty dalších. Pokud tedy chcete jejich textům (stejně jako já), porozumět, nezbývá vám nic jiného než začít číst. Jedině tak zabřednete do těch jejich nezřídka nepochopitelných textů hloub. A uděláte další krok k poznání.
A pokud se TOHLE nějaké kapele povede, tak tleskám. Povedlo se. Tedy alespoň u mě. První doporučenou literaturou byl zmiňovaný Tracyho tygr od Williama Saroyana. Nikdy předtím jsem o téhle knížečce neslyšel. Nevadí. Beru jí do rukou a začínám číst. Je to malá novela o pár stránkách. Písmena jsou navíc jak pro prvňáky, tudíž by to neměl být problém.
Přečteno. Teda, ten konec mi rozbušil srdce. Pořád nechápu, jak to William Saroyan dokázal – do tak malé knížky, navíc psané vskutku jednoduše, se mu povedlo vtisknout parádní myšlenky včetně onoho poselství, které na vás čeká až na samém konci.
A co je nejlepší? Každý si tu knihu (stejně jako fixí písně) vyloží pokaždé jinak. Tracyho tygr je v podstatě surrealistická povídka, kde se prolíná realita se snem. A fantazii se přece meze nekladou . Vlastně je to takový dospělejší Malý princ. A vpodstatě i ten rozpůlil čtenáře na dva tábory – na ty, které vůbec nepochopili a na ty, kteří tu krásu objevili. A to je ten samý případ jako Tracyho tygr.
Báječná knížka, pokud jste nečetli – doporučuji. Ale teď už raději odcházím po boku svého tygra…
Žádné komentáře:
Okomentovat